Dospívající a jejich přátelé

Zatímco dítě směřovalo svou pozornost především na rodiče, dospívající vyhledávají spíše společnost svých kamarádů ze školy, ale i blízkého okolí. Možná si někdy povzdechnete, že svou ratolest vídáte doma čím dál méně, máte pocit, že se s vámi nechce dělit o své zážitky a že vás nepotřebuje. To však neznamená, že by rodina ztrácela ve světě dospívajícího význam! Touha po nezávislosti je přirozenou součástí tohoto období. Dospívající navazují nové kontakty a jejich pozornost se postupně přesouvá od rodiny k partě kamarádů. Společenský svět dospívajícího se rozrůstá a parta zaujímá první místo v žebříčku důležitosti.

Přátelství, kterému se v této době učí, je nutnou součástí vyváženého rozvoje dospívajícího.

Doposud nad sebou nepřemýšleli tolik, jako právě nyní. Zaskočeni jsou náhlými tělesnými změnami, ale i citovým rozpoložením. Mnohdy jen těžko sami rozumí tomu, co se s nimi děje. V okruhu svých kamarádů se setkávají s obdobnými problémy, které sami řeší.

Právě z toho důvodu je pro ně parta lidí tolik důležitá.

SROVNÁVÁNÍ:

Ve společnosti svých kamarádů má dospívající prostor pro srovnávání sebe sama s ostatními. Zjišťuje rozdíly v povahových rysech jednotlivců, ve způsobech jejich chování a jednání. Identifikuje se prostřednictvím svých postojů, projevů s tak zvanou "skupinovou rolí".

JEDNÁNÍ S DRUHÝMI:

Mladí lidé se ve společnosti svých vrstevníků dostávají do různých situací, které se učí zvládnout. Naučit se jednat s druhými je schopnost, kterou bude využívat po celý život a výborně si ji může osvojit právě ve skupině věkově si blízkých jedinců. Vrstevnická skupina je pro mladého člověka ideálním cvičným prostorem pro testování vzorců chování, na jejichž základě bude v budoucnu volit styly jednání, jež mu zajistí pokrytí sociálních potřeb.

MORÁLNÍ HODNOTY A ZÁZEMÍ:

V rodinném kruhu doposud dospívající přejímali názory, postoje, zásady a ideály svých rodičů. Není jednoduché najít sám sebe, vytvořit si vlastní názor, pohled na svět, postoj k životu. Ale ve skupině vrstevníků k tomu může být dobrá příležitost. Každý má ve skupině své místo. Každá skupina si vytváří charakteristický systém pravidel, která více či méně korelují s pravidly obecně platnými. V partě se dospívající učí zásadám jako je soudržnost a solidarita, schopnost ztotožnění se či vědomí příslušnosti ke skupině, kamarádství a nebo i soupeření s jinými skupinami. Takto nabyté zkušenosti jsou základem pro budování vztahů v zaměstnání i společnosti vůbec.

EMOCIONÁLNÍ PODPORA:

V tomto, z hlediska vývojové psychologie, nejbouřlivějším období života člověka se dospívající dostává, více než kdy před tím, do interpersonálních či vnitřních konfliktů. Vrstevnická skupina či parta se tak stává místem, kde mladý člověk nachází porozumění a podporu. Ne zřídka, v rámci důvěrného rozhovoru s vrstevníkem, dojde minimálně k odreagování od osobních problémů či přijetí opatření vedoucích k řešení problému.

SEBEVĚDOMÍ:

V interakci s vrstevníky nachází alespoň základní odpovědi a ujištění na otázky: Kdo jsem? Jakou mám cenu? Co dokáži? Jak mě vidí okolí? Členové zdravé, vyvážené skupiny se učí být přiměřeně spokojení sami se sebou, což jim přitom nijak nebrání stanovit si cíle, jichž by chtěli v budoucnu dosáhnout.

I přesto, že pro rodiče není snadné se s nově vzniklou situací vypořádat, dělají medvědí službu svým mladistvým právě ve chvíli, kdy ustupují ze svých dosavadních požadavků, netrvají na plnění povinností, nedostatečně transparentním způsobem řeší konflikty či prohřešky.

Jen tehdy, zůstaneme-li čitelnými ve svých postojích, názorech a požadavcích zachováváme svoji tvář. Poskytujeme mladému člověku jistotu v jeho neučesaném světě.

Autor: Štolfová Monika