Chůva – trend moderní doby?

Služba hlídání dětí v nepřítomnosti rodičů je v současné době stále využívanější. V České republice se postupně rozšiřuje i mimo tzv. vyšší vrstvy, stává se věcí všeobecně přijímanou namísto tvrdě odsuzovanou.
Historie služby náhradní mateřské osoby sahá až do dob dávno minulých. První písemné zmínky o postavě „chůvy“ je možno nalézt při studiu spisů o systému výchovy dětí svobodných občanů v starověkých Athénách. Již Platón ve svých úvahách o výchově nejmenších hovořil o dozoru chův nad dítětem do věku 6 let.
V západních zemích má novodobá forma tohoto jevu již poměrně dlouhou tradici. Je známá i v příbuzné formě Au pair pobytů svobodných mladých žen a mužů v zahraničí za účelem přivýdělku, péčí o děti a hostitelskou domácnost, poznání jiné kultury, zdokonalení v cizím jazyce. 

Chůva nebo matka?
Důvody vedoucí rodiče k využívání služeb chůvy mohou být různorodé, od seberealizačních tendencí, zaměstnaneckých povinností, absence prarodičů až po potřebu volného času pro sebe.
Správnost rozhodnutí o svěření potomka do opatrování tzv. tety je pouze na zvážení rodičů samých. Nelze zde generalizovat, využití této služby může přinést mnoho pozitiv, ale i rizik.
Oproti možnostem jeslí, dětských koutků či mateřských škol, má péče chůvy výhodu individuálního přístupu. Chůva může přispět k všestrannému rozvoji dítěte jí svěřeného, vytvoření harmonického vztahu mezi členy rodiny či vnesení další dimenze do pospolitosti rodinné. Navzdory zmíněným kladům se však jedná o osobu „cizí“, která nemůže roli matky nahradit. Svěřenec nemusí pečovatelku přijmout, ať už díky fixovanosti na matku v určitém vývojovém období, obavám z neznámé „bytosti“ nebo dokonce díky nezvyklým či nevhodným metodám její práce. Jinou potenciální hrozbou může být pozdější nejasnost rolí z pohledu dítěte při překročení určitého množství společného času a zájmu pečovatelky, namísto matky nebo otce.

Jak nejlépe vybrat chůvu pro své dítě?
Volbu náhradní osoby pro tzv. pohlídání dítěte není hodno podcenit. Jedná se o bezpečnost potomka a kvalitně zajištěnou péči o jeho bazální potřeby a zájmy.
Usnadnit výběr vhodné paní či slečny na hlídání může specializovaná agentura, která zaměstnává již prověřené studentky pedagogických, rodinných, zdravotnických či sociálních škol, bývalé pedagožky, zdravotní sestry, zkušené důchodkyně. Za zprostředkování a prověření těchto pečovatelek si agentury na hlídání účtují jistou peněžní částku, která navyšuje hodinovou sazbu dané dívky či ženy.
Výběr „nejlepší“ kandidátky lze provést i soukromě, po podání inzerátu do novin, na internetový portál či prostřednictvím doporučení od přátel.
Osobní kontakt může pomoci v posouzení vhodnosti uchazečky. Před vlastním pohovorem je dobré ujasnit si své požadavky na budoucí chůvu a připravit si otázky k pohovoru.

Co je dobré vzít v úvahu před najmutím náhradní osoby pro péči o své dítě, potažmo děti?
- Čistý trestní rejstřík adeptky
- Dobrý zdravotní stav /Např. bezinfekčnost, fyzická zdatnost/
- Osobnostní předpoklady /I první dojem může mnoho napovědět/
- Zkušenosti s péčí o děti, a to nejen v požadovaném věku
- Pozitivní reference předchozích zaměstnavatelů
- Motivace dívky/ženy k vykonávání profese, její další cíle
- Náklonnost k dítěti /Je dobré při pohovoru pozorovat chování adeptky k možnému budoucímu svěřenci a naopak i dítěte k dívce/
- Vzdělání, kurzy, školení /Zdravotnické či pedagogické vzdělání v jisté míře zaručuje zkušenosti kupříkladu s první pomocí, znalost základních výchovných metod a postupů, zodpovědnost, pečlivost/
- Věk dívky nebo ženy /Studentky mohou být tvořivějšími a aktivnějšími společnicemi, starší ženy častěji disponují většími zkušenostmi a rozvahou/
- Časové možnosti budoucí chůvy, potažmo délka trvání budoucí spolupráce
- Platové očekávání a možnosti
- Náplň práce

Péče o dítě – proces dlouhodobý
Najmutím slečny nebo paní na hlídání samozřejmě celý proces nekončí. Jelikož se zde jedná o psychickou, fyzickou a sociální pohodu malého chlapce nebo dívky, není dobré celou věc uspěchat.
Uvážená příprava nové situace, obeznámení s pravidly a nápomocnost při utváření dobrých společných zkušeností ze strany okolí se jeví nezbytnými. V zájmu všech zúčastněných je dobrá adaptace dítěte na novou osobu, vzájemné poznání a navázání vztahu. Hodnotnou pomocí v začátcích je podporující přítomnost matky nebo otce a jen postupné prodlužování doby trávené chůvou se svým svěřencem.
Napomoci hladkému průběhu a zabránit mnohým potenciálním problémům je možné i díky průběžné komunikaci s chůvou, pozornému sledování úspěchů a neúspěchů vzájemného vztahu, projevování zájmu o nápady a náměty najaté ženy.
Všechny kroky by se měly odvíjet od věku dítěte, jeho vyzrálosti a reakcí na novou situaci. Podmínkou, vedoucí k úspěchu v podobě spokojeného dítěte, je výchovná jednota všech pečujících elementů. 

Autor: Dvořáková Helena